Benzodiazepiny – lidově „benzáky“ – patří mezi nejčastěji předepisované léky na úzkosti, nespavost nebo epilepsii. Jejich účinek je rychlý, a proto jsou u pacientů oblíbené. Problém ale nastává, když se krátkodobá pomoc změní v dlouhodobé užívání. Pak už nejde jen o lék, ale o nebezpečnou závislost, která se často podceňuje.
1. Poškození paměti a kognitivních funkcí
Jedním z nejvýraznějších účinků dlouhodobého užívání je zhoršení paměti. Člověk zapomíná běžné věci, nedokáže se soustředit a ztrácí schopnost učit se nové informace. Tyto změny mohou přetrvávat i dlouho po vysazení.
2. Tolerance a nutnost zvyšovat dávky
Tělo si na benzodiazepiny rychle zvyká. To znamená, že dávka, která původně pomohla, už po čase nefunguje. Pacient pak sahá po vyšších dávkách a tím se roztáčí začarovaný kruh závislosti.
3. Riziko předávkování
Samostatně benzodiazepiny většinou nejsou smrtelné. Pokud se ale zkombinují s alkoholem nebo opioidy, hrozí vážné předávkování. Dochází k útlumu dýchání, ztrátě vědomí a v krajních případech i k smrti.
4. Psychická závislost
Mnoho lidí si bez „benzáku“ neumí představit usnout nebo zvládnout stresovou situaci. Mozek si vytvoří vzorec „lék = úleva“ a člověk ztrácí víru, že to zvládne sám. To je často ještě větší problém než samotné fyzické příznaky.
5. Abstinenční příznaky
Při vysazení přichází nepříjemné až drastické projevy:
- nespavost,
- úzkosti a panické ataky,
- třes, pocení, bolesti hlavy,
- v těžkých případech i epileptické záchvaty.
Proto je vysazování vždy nutné řešit pomalu a pod odborným dohledem.
6. Oslabení nervového systému
Dlouhodobé užívání působí tlumivě na centrální nervovou soustavu. To může vést k apatii, ztrátě energie, problémům s koordinací a u starších lidí i k častějším pádům.
7. Skryté maskování problémů
Benzodiazepiny často „překryjí“ příznaky – například úzkost nebo bolest – místo aby se řešila příčina. Člověk tak může roky žít s neřešeným psychickým či zdravotním problémem, který se mezitím zhoršuje.
Závěr
Benzodiazepiny nejsou „ďábelský“ lék – mají své místo v medicíně, hlavně při krátkodobém a přesně cíleném použití. Problém začíná tam, kde chybí kontrola a varování. Dlouhodobé užívání přináší zdravotní rizika, která mohou být horší než samotné potíže, kvůli nimž byly původně předepsány.
Pokud máte pocit, že se na těchto lécích stáváte závislí, není ostuda říct si o pomoc. Naopak – je to první krok k lepšímu životu.
